2015 – Dobytí Triglavu i hradu Kozlov Rob 4.-12.9.

Ve dnech 4. – 12. září 2015 jsme vyrazili poznávat krásy slovinských Julských Alp. Pro mnohé účastníky první návštěva, někteří se do Alp vraceli po letech.
Po noci strávené v autobuse jsme se na první tůru všichni těšili, v plánu byl výstup (nebo lanovka) z údolí Selle Nevea v Itálii k chatě Rifugio Gilberta a Prestreljnik, bohužel nám plány zkomplikovalo počasí. Slabé mrholení přešlo v trvalý liják, takže jsme trasu podstatně zkrátili, využili lanovku a vystoupali jen pár metrů nad chatu ke staré tvrzi. První dvě noci jsme byli ubytovaní ve studentské ubytovně v Tolminu.
Druhý den jsme se probudili do slunečného rána, autobusem přejeli do vesničky Livek a vyrazili na Matajur (1.642 m n.m.). Mírným stoupáním jsme po pár hodinách dorazili na vrchol. Překvapením nám byla právě probíhající mše svatá u kapličky na vrcholu. Nádherné výhledy na Alpy a početný pěvecký sbor, který doprovázel mši nám zpříjemnil vrcholovou pauzu. Zpáteční prudké klesání k městečku Kobarid našim kolenům dalo pěkně zabrat, odměnou nám bylo občerstvení v centru města.
Následující ráno jsme zamířili do soutěsky řeky Tolminky. Úzký chodníček kolem neskutečně čiré a blankytné řeky, skály, termální pramen, jeskyně a Ďáblův most nás nadchly. Našim dalším cílem byla zřícenina hradu Kozlov Rob, na kterém se nám i na chvíli podařilo vztyčit vlajku KČT Hukvaldy – hrad dobyt. V odpoledních hodinách jsme pak přejeli k Bohinjskému jezeru, u kterého jsme měli další ubytování, tentokrát v hostelu Pod Voglom.
V úterý jsme se rozdělili na dvě skupiny. Start jsme měli společný z Rudno Polje, jedna skupinka pokračovala na Viševník, druhá směr Triglav. Cestou se nám střídavě v mracích schovávaly okolní vrcholy, s přibývající výškou přibývalo i sněhových polí a došlo postupně i na rukavice. V odpoledních hodinách jsme došli na chatu Kredarica (2.515m n.m.), kde jsme plánovali nocleh. Po krátkém polemizování jsme samotný výstup na Triglav nechali až na druhý den. Následující ráno jsme si přivstali a v 6:30 vyráželi vzhůru nejvyššímu vrcholu Julských Alp. Téměř celou cestu jsme šli v mracích, valící se mraky přes okolní skalnaté vrcholy vzbuzovaly respekt. Pár metrů před vrcholem jsme se dostali nad mraky, otevřely se nám tak nádherné pohledy na mrakové peřiny shora a samotnou „raketu“ na vrcholu Triglavu (2.864 m n.m.). Chvíle kochání, vrcholové foto a vzhůru dolů, čeká nás dlouhá cesta! Na zpáteční cestě ke Kredarica už se míjeli se zástupy turistů mířícími na vrchol, ještě, že jsme vycházeli tak brzy. Z chaty míříme směr Dom Planika, procházíme Dolič, krásné údolí triglavských jezer a kolem sedmé večer docházíme k autobusu ke Koča pri Savici (653 m n.m.).
Ve čtvrtek jsme navštívili soutěsku řeky Radovna – Vintgar, 1600m dlouhé chodníčky kolem řeky jsou zakončeny 16 metrovým vodopádem. Odpoledne jsme pak strávili u jezera Bled, které je známé svým kostelem na ostrůvku a hradem, který se tyčí na skále nad jezerem.
Poslední den v Alpách jsme zakončili výstupem na Vogel (1.923 m n.m.) Od Bohinjského jezera jsme využili lanovky a během pár minut už měli všechny okolní vrcholy jako na dlani. Celou cestu na Vogel nám počasí dovolilo obdivovat okolní zasněžené vrcholy, jakmile jsme však po hodině a půl stanuli na vrcholu, přes okolní mraky nebylo vidět na pár metrů.
Julské Alpy nám dovolily prožít týden v nádherné krajině, za týden jsme však poznali jen zlomek tamních krás, doufám tedy, že se tam brzy vrátíme.

Napsat komentář