2015 – Cyklo podunají 25.-28.9.

Rovina, rovina a zase jenom rovina – tak by se dala charakterizovat oblast Podunajské krajiny. Celá oblast je protkána spousty vodních kanálů, slepých ramen, mokřadů, bažin a protipovodňových hrází. Samostatnou kapitolou je vodní dílo Gabčíkovo – výstavbou tohoto vodního díla došlo k rozsáhlým změnám v přírodním prostředí podél slovenského úseku Dunaje.První den brzy ráno v pátek jsme se vydali na jih Slovenska, abychom na kolech projeli oblast kolem Dunaje.
Jen malá skupinka se vydala na kolech z Dunajské Stredy – důvodem bylo sychravé počasí a tak většina vzala zavděk autobusový přesun do Dolného Štálu, kde jsme zakoupily velký kotel na vaření. Cyklisté mezitím vyrazili na trasu. U obce Jahodná jsme narazili na výbornou rybářskou hospůdku. Jen o kousek vedle byla možnost shlédnout kolový vodní mlýn. Mělo to jenom jeden zádrhel, nebyla možnost se k němu dostat. Počasí se neumoudřilo, ba co víc, začalo opravdu hustě pršet. Vzali jsme to nejrychlejší cestou k ubytování. Ač promoklí, vyrazili jsme na termální koupaliště do Velkého Mederu, kde jsme se parádně vyhřáli.

Na druhý den bylo počasí zase takové nijaké, ale hlavně nepršelo. Z Velkého Mederu jsme se vydali vstříc městu Komárno. Trasa vede převážně kolem Dunaje po protipovodňové hrázi po panelové cestě nebo po udusaném štěrku. Nikde žádný kopeček takže kilometry utěšeně naskakují a cyklotachometrech. V Komárně se marně snažíme dostat do zdejší pevnosti ( je zavřeno ), přesto se nám to daří a prolézáme zdejší bývalé kasárny a pevnostní opevnění. Samozřejmostí je, že jsme se protáhli zdejším Íčkem, navštěvujeme zdejší náměstí Evropy a nenecháváme si ujít i soutok řek Dunaje a Váhu. Nakládáme kola na náš vozík a vyrážíme k našemu ubytování do Velkého Medera. Po vydatné večeři ještě klábosíme cože jsme dnes projeli, Jirka Mlynář pro naši servírku daruje kytku, ale asi to tak velký úspěch nemělo, protože nás po desáté hodině večer vykazuje do hajan.

Třetí den se necháváme vyvést autobusem do Šamorína, odkud začínáme dnešní trasu. V Šamoríně chceme navštívit zdejší dostihové stáje, ale jelikož je zde nějaký velký závod, ostraha nás vykazuje mimo areál a tak míříme k vodnímu dílu Gabčíkovo. U osady Čilistov se napojujeme na Dunajskou cyklocestu kolem vodního díla. Asfaltový povrch, na cyklotachometrech rychlost kolem 30 za hodinu a k tomu i sluníčko na obloze – jen kdyby nebyla taková zima ( jen 10 stupňů ). Ve vesničce Kyselica nastupujeme na zdejší Kompu – český přívoz a necháváme se zdarma převést na druhou stranu vodního díla do Vojky při Dunaji. Kompa pod názvem Ostrava nás za necelých 5 minut převáží na druhou stranu a po cyklotrase vyrážíme k Vojčianskému a Šulianskému jezeru – jámám po těžbě štěrkopísku vyplněných vodou. Za obcí Bodíkov se vydáváme ke slepým ramenům Dunaje. Trochu strašidelná zákoutí, ale krásná divočina. Někde se nedostaneme, protože bychom se museli brodit a s koly jaksi nejde. Nacházíme přijatelnou trasu pro kola a projíždíme kolem zdejších slepých ramen s ostrovem kde hnízdí orli mořští a další významní ptáci. Opět se napojujeme na cyklotrasu, u osady Nad mlynom navštěvujeme zdejší rybárnu a koštujeme různé druhy ryb ( sumec, karas, hejl, kapr, štika ) a konečně jedeme asi 100 metrů do kopce k VD Gabčíkovo. Na hrázi tohoto díla si nenecháme ujít proplouvající lodě zdejšími plavebními komorami a taky stoupáme na zdejší vyhlídku umístěnou na řídící věži . A opět jedeme kolem vodního díla, kilometry naskakují a každým šlápnutím se přibližujeme k našemu ubytování. Večer máme „ prodlouženou večerku „ až do půlnoci, takže přichází ke slovu opět kytara a zpěv.

Čtvrtý den ráno po vydatné snídani nasedáme na kola a kolem Malého Dunaje jedeme ke Kolárovu. Monotónní krajina kolem řeky nás dovede až do Kolárova, kde navštěvujeme asi nejzachovalejší vodní mlýn na Podunajsku. K tomu ještě asi 80-ti metrový zastřešený dřevěný most přes řeku. A aby toho nebylo málo, tak navrch ještě malá zoo u mlýna. Občerstvujeme se a míříme k Dědině Mládeže, kde máme tzv. Konečnou. Tady nakládáme kola, děláme poslední fotky, dopíjíme pifko a poté se vydáváme k domovu.

Napsat komentář