Archiv štítku: lyže

2018 Reportáž z lyžovačky – Kouty nad Desnou

Je ráno 23. 2. 2018, vyjíždíme z Hukvald a v Olomouci u Globusu budeme nabírat poslední dva účastníky zájezdu. Stojí na zastávce MHD, projíždíme kolem, aniž bychom zastavili. „Ani nám nezamávali“ suše konstatuje Petr. Při druhém průjezdu však již oba nastupují a my uháníme vstříc Jeseníkům. Čím blíže ke Koutům, tím méně sněhu. Šofér Luboš se jenom směje: „Neboj, v Koutech se to změní“. Má pravdu, parkoviště v lyžařském areálu je pod sněhem.

Tady si povíme, jak bylo první den na běžkách a jak na sjezdovce.

Na zastávce „Kouty – most“ obouváme běžky a stoupáme a stoupáme, až vystoupáme na hřeben, převýšení 500m. Potom už je to sranda. Sníh je dobrý, nelepí se a krásně si sklouznem až na Červenohorské sedlo. Po nezbytném občerstvení v místním hotelu se dělíme na dvě skupiny a sjíždíme do Koutů. Jedná skupinka po mírnější zelené značce a druhá po prudší žluté. Musím říci, že po té žluté to stojí za to. Valina jde raději pěšky. Dojíždíme až téměř k ubytovně. Vchod nacházíme až na třetí pokus, čerstvě napadaný sníh zakryl úplně všechny přístupové chodníčky.

A co sjezdaři?

Kotva nás veze k šestimístné sedačkové lanovce, na které ještě nikdo z nás nejel. Překvapivě hladce nasedáme a plni obav, abychom i hladce vysedli, jedeme vzhůru. Pro první jízdy volíme dlouhou tříkilometrovou modrou trať, červená nám připadá zatím prudká. Dojezdy dolů jsou vždy ve stejném pořadí … 4 děti, pak dlouho nic, první matka, zase dlouho nic a druhá matka. Poslední jízdu jedeme odvážně červenou, děti to zvládají levou zadní, matky po břiše.

Ubytování bezva, vstřícný správce je nad věcí: „Tady máte klíče, nahoře jsou >takové< pokoje a dole zase >takové<. V neděli mi řeknete, jak jste to obsadili. Snídaně je v osm a večeře v šest. Jinak to nejde, protože jídlo vaříme jinde a tady ho vozíme. Hospodu tu nemám, ale pojďte se mnou, ukážu vám výčep – samoobsluhu. Za pivo chci >tolik a tolik <, ostatní je na vás“.  Za mě – výborný přístup.

Večer se mění počasí a začíná pořádně foukat a sněžit. Franta je znalý místních poměrů, v tomto kraji vyrostl a ví, jak to bude zítra nahoře vypadat. Navrhuje prohodit plánovanou sobotní s nedělní trasou. To se později ve výsledku ukazuje jako ideální řešení.

A teď si povíme, jak bylo na běžkách a na sjezdovce druhý den.

V 9:30 sedíme v autobusu. Sjezdaře necháváme v areálu Kouty, někteří z nich si ale půjčují běžky a Luboš nás veze do Červenohorského sedla. Nahoře to pořádně fouká a metá sněhem. My jsme ale po pár desítkách metrů již v závětří lesa a pelášíme na Švýcárnu. Velmi hodnotíme výkon nemladších. Marta, Eliška a Markétka v pohodě stíhají dospěláky. Na Švýcárně si dáváme občerstvení. Martin, tatínek Elišky, přináší ke stolu talířek s borůvkovými knedlíky a talíř guláše. Oči nám lezou z důlků, Eliška se s neskrývanou chutí pouští do guláše s pěti knedlíky a na taťku zbývají jenom borůvky. Máme obavu, aby mu nevypila i pivo. Sjezd do Koutů je nádherná vyhlídková jízda, místy zpestřená sfouknutím sněhu ze stromů na naše hlavy, v ten moment jsme téměř ve tmě.

A co sjezdaři?

Dopoledne sjezdovka. Odpoledne jedeme vlakem relaxovat do termálního parku Velké Losiny. Jízdenky se kupují až ve vlaku, průvodčí však nepřichází. Takže cesta zdarma – deset bodů. Vstup do bazénu máme velkolepý. Daří se nám v kabince zamknout jedno dítko, které vysvobozuje až přivolaná obsluha recepce. Bezva zážitkem je plavání z vnitřního bazénu do venkovního, některým se na hlavě tvoří ledové koruny.

Jak bylo na běžkách a na sjezdovce třetí den.

V neděli se potvrzuje správné rozhodnutí o změně plánu. Jedeme lanovkou na Medvědí horu, kde nás sice čeká dvacetistupňový mráz, ale také sluníčko a v závětří pohoda. Jedeme stopu k horní nádrži přečerpávací elektrárny. Až kýčovité výhledy na okolní čerstvě zasněženou krajinu, Rysí skála, občas z mraků vykukující Petrovy kameny a Praděd těší oko každého turisty. Dáváme si okruh kolem v mrazu kouřící nádrže a děláme si společnou fotku na nejvyšším vrcholu. Dokončujeme spodní okruh, lehká svačinka, nadšené komentáře nad výhledy do okolní krajiny a pak si vychutnáváme sjezd zpátky nad sjezdovku.

A co sjezdaři?

Pořádná lyžovačka celý den. Díky mrazu je sjezdovka poloprázdná, u vleků žádné fronty a my lítáme tisíckrát nahoru a dolů. Prodloužený víkend si maximálně užíváme a můžeme říct, že mise je splněna: děti šťastné, plné zážitků a nabité energií, matky zralé na den dovolené na zotavenou.

Červ*, Radka a spol.

Fotogalerie

2018 Lyžařský zájezd Kouty nad Desnou

O víkendu 23.2. až 25.2. 2018 jsme jeli s turisty na lyže do Koutů nad Desnou.  V pátek jsme se s turisty potkali až večer na chatě Sokolka, kde nám vykládali co dělali. A potom jsme si s nimi zašli na večeři a moc jsme si pochutnali na řízku s bramborami. Po té dobré večeři si mamka šla ještě poklábosit s ostatníma a my jsme šli s ní. Nakonec jsme šly spát. V sobotu si šla většina i my zaběžkovat. Když jsme začínali tak bylo docela dobré počasí, ale pak už byla strašná zima a začalo hodně chumelit, ale zvládli jsme to. Z Koutů jsme se přes Petrovku dostali na Švýcarnu, kde nás čekala zasloužená odměna, výborný oběd. Cesta zpátky do Koutů byla pomalá, protože nám nejely běžky a navíc mamce nešla zapnout lyže.

Poté co jsme dorazili na chatu, tak jsme si šli zase posedět s ostatníma u piva a čaje. Potom byl čas na večeři tak jsme vyrazili a tentokrát jsme si taky moc pochutnali na svíčkové. Potom ještě někteří hráli karty nebo si povídali, chvilku jsme tam byli s nimi a pak jsme šli spát.

Ráno jsme vyrazili na lyže bylo krásné počasí, protože svítilo sluníčko, ale byla docela velká zima. Byly tam muldíky, moc mě bavil i sjezd pod lanovkou, byla to legrace. Když jsme pak museli odjet, moc se mi od tamtud nechtělo moc jsme si to všichni užili, byl to neuvěřitelně dobrý víkend.

Markéta Kučová, 4. třída

Fotogalerie

2012 – Lyžařský zájezd na Bílou

Lyžařský zájezd pořádaný odborem KČT Hukvaldy se uskutečnil 11. února 2012. Trasa pro běžkaře byla naplánována ze Skiareálu v Bílé, přes Javořinku, Lhotskou, Kladnatou až do Horní Bečvy. Nějakým nedopatřením (konec stopy) jsme se z Kozích hřbetů vrátili zpět na Bílou. Ale i tento 18-ti kilometrový okruh stál za tu námahu.

Pokračování textu 2012 – Lyžařský zájezd na Bílou

2009 – Lyže Beskydy

28.2.2009 – Po dvou sezonách konečně napadlo dostatek sněhu – můžeme vyrazit na lyže. A protože je ho opravdu hodně, je škoda jezdit příliš daleko a tak vybíráme oblast v našich Beskydech. Sjezdaře opouštíme v Bílé – Mezivodí a jedeme autobusem nahoru na Bumbálku. S nadmořskou výškou se postupně noříme do mlhy, což nás jaksi netěší. „Bude nádherně svítit slunko“ tvrdí Martizna. „Jestli ne, budeš to mít drahé“ ozývají se hlasy okolo. Na Bumbálce obouváme běžky a vyrážíme po červené na hřebenovku směrem na Konečnou.

Pokračování textu 2009 – Lyže Beskydy