Prostor před vstupní hlavní bránou do obory se postupně zaplňuje účastníky akce. Od linkového autobusu přichází skupina asi 25 turistů z Ostravy. Letos se nás tady sešlo celkem 115. Mnozí účastníci již absolvovali několik minulých ročníků, přesto si ten letošní, za velmi teplého a slunečného počasí, nenechali ujít.
Jako každoročně, dostává každý účastník startovní bloček (zdarma), který slouží jednak k evidenci počtu účastníků, jednak jako poukázka na bezplatný odběr jednoho nápoje (pivo, víno, čaj, káva …) v „Hospodě u Richarda“ v Rychalticích. Pak již společně vstupujeme do obory.
Ta část turistů, kteří jsou zde prvně, zabočí vlevo a jde na hrad. Většina se ale rozhodla dnes tento vrchol vynechat s tím, že ho navštíví později, až bude otevřen hrad. Třeba při příležitosti akce „Po zarostlém chodníčku“. Na první stádo daňků jsme narazili u amfiteátru, další se nám předvádí na úpatí Kazničova. Zde je rovněž k vidění stádo muflonů. Přestože s nadmořskou výškou přibývají zbytky jarního sněhu, většina turistů postupně odkládá vrstvy oblečení a vyhřívají se na jarním sluníčku. Letošní první jarní den (astronomicky sice začal až v asi 18 hodin) byl mimořádně teplý a příjemný.
Za zatáčkou a skalnatým průsmykem pod vrcholem Kazničova je krásná vyhlídka do údolí řeky Lubiny. Zde, jako každoročně, děláme občerstvovací pauzu a vychutnáváme krásné rozhledy. Tady se naše skupina dělí na dvě menší. Jedni po skalnatém hřebeni překonávají vrchol s majákem, druzí jdou pohodlnější cestou přímo na louku ve vrcholové partii Kazničova. Tady se opět všichni setkáváme ke společné fotce. Stále nám ale ještě chybí asi třetina turistů, kteří se nemohou nabažit výhledu z vyhlídky, takže příležitost dostat se na společnou fotku budou mít až za rok. Ještě chvíli se vyhříváme v jarním sluníčku, které se zde opravdu silně opírá a pak již vyrážíme na severozápadní vyhlídkový hřeben. Viditelnost je dneska velmi dobrá a tak si ti účastníci, kteří jsou zde poprvé, fotí výhledy na obec i hukvaldský hrad. Na ten je obzvláště zajímavý pohled, protože z tohoto místa je hrad asi o 100m níže a je vlastně vidět dovnitř hradeb. Oboru opouštíme branou na Paleskách.
Zde nás také opouštějí ti účastníci, pro které je pochod příležitostí ke vstupu do uzavřené části obory a k výstupu na Kazničov. Další příležitost pro fotografy přichází na Fojtových vrších. Celé podhůří Beskyd v pozadí s Lysou horou je jako na dlani. Výhled je dneska velice krásný a potěšil i místní účastníky akce. Sestupujeme do Rychaltic. U lesíka „Marčák“ je rybníček, ve kterém si znamenitě zaplavali psí účastníci. Zakrátko jsme konečně v oáze odpočinku a občerstvení v hospodě „U Richarda“. Registrované účastníky potěší jeden nápoj zdarma. Většina si dává i jídlo. Připravuje ho šéfkuchař a majitel hospody Richard, který je také členem hukvaldského OKČT. Po načerpání sil vyrážíme na zbylý úsek dnešní tůry. Na rozdíl od několika minulých ročníků, kdy nám nepřálo počasí, vystupuje na Babí hory minimálně čtvrtina turistů. Stoupání na Přední Babí horu je z celé trasy nejprudší, odměnou je však krásný pocit, že jsme to dokázali. Děláme vrcholové fotky. Část skupiny pokračuje na Babí horu a část tento vrchol vynechává a přes Zadní Babí horu a Janáčkovou lavičku sestupuje do cíle na koupaliště. Všichni ostatní turisté po odpočinku u „Richarda“ volí snadnější trasu a na Hukvaldy dorazí příčnicí kolem kapličky a lyžařského vleku.
Červ*
