Pochodu se zúčastnilo 24 dětí a společně s rodiči nás bylo víc než padesát. S ohledem na kratší trasu pochodu, oproti minulým ročníkům, jsme vyšli v 16 hodin z Dolního Sklenova a velice brzy se začalo stmívat. Mikuláš s čerty, kteří nešli s hlavní skupinou, mohli pozorovat, jak světla z lampiček a baterek pochodujících prosvítají v tmavém lese Lipiny nad sklenovským mlýnem, okolo kterého pokračovala trasa směrem k Fojtovým vrchům. Po jejich překonání jsme pokračovali na Vrchy ke Zvoničce. Ta nás přivítala klidným počasím a výhledy do všech světových stran. Některé děti se už pomalu při pohledu na oblohu začaly určitě obávat příchodu Mikuláše a čerta… Pořídili jsme tradiční vrcholovou fotografii, rodiče si dopřáli nezbytné občerstvení a v celé skupině jsme vyrazili nazpátek směrem k Hostinci u Štamgastů.
Co čert nechtěl, po cestě jsme narazili na odpočívajícího Mikuláše s čerty. Ten nelenil a všechny děti si prověřil. Zazpívaly mu společně písničku a za odměnu dostaly čokoládového Mikuláše. Mikuláš pak s čerty šel směrem ke Zvoničce a my jsme pokračovali do Dolního Sklenova, kde jsme u „Vajta“ provedli závěrečné zhodnocení akce.
Hodně dětí slíbilo Mikuláši a čertům, že se polepší a budou hodnější. Snad jim to vydrželo dodnes!
Martin Raška, člen výboru KČT Hukvaldy
Ahoj, já jsem Kačenka a spolu se svým bráchou Ríšou, dědečkem, maminkou a tatínkem jsme šli od hospody u Štamgastů na pochod za čerty a Mikulášem. Byl to pochod na Vrchy a Fojtovy vrchy. Zazvonili jsme na zvoničku a šli jsme zpátky do hospody u Štamgastů. Cestou zpátky jsme potkali dva čerty a jednoho Mikuláše. Za to, že jsme Mikulášovi zazpívali a řekli naše jméno, jsme dostali kinder Mikuláše. Jak jsme došli do hospody u Štamgastů, dali jsme si s Ríšou tři deci kofoly a tatínek s maminkou si dali pivo.
Byla to zábava a užili jsme si to.
Kačenka Bernatská