V sobotu 18. března 2023 uspořádal výbor KČT již 24. ročník turistického pochodu na Kopce kolem naší obce, který se stává rok od roku čím dál více populárním. Jeho oblíbenost snad spočívá v možnosti vystoupit na vrch Kazničov (601 m n.m.), který celý padá pod území hukvaldské obory a který je jinak během roku zcela nepřístupný. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 260 turistů!
V krásné slunečné sobotní ráno jsme se sešli před bránou do obory na Hukvaldech, zde jsme byli přivítáni předsedou klubu Jirkou Strakošem. Už zde na místě to vypadalo, že je nás opravdu hodně – dospělých, dětí i pejsků. Hrstka z celé skupiny se po rozchodu vydala po červené značce na hradní vrch, zbytek procesí zamířil okolo památníku lišky Bystroušky a následně oborenské hájenky cestou směrem na Kazničov. Tam jsme se na paloučku všichni sešli, na teplém sluníčku posvačili a pak jsme se seřadili, abychom si jako tradičně udělali společné foto. Děkujeme správci hukvaldské obory, panu Koutnému, že nám i letos povolil vstup. Hromadně jsme pak odcházeli směrem na Horní Sklenov, pokochali jsme se výhledem na hukvaldský hrad z netradičního úhlu a Kazničovu z Palesek zase na rok zamávali. Dalším vrcholem byla Větřkovická Hůrka, kterou ale každoročně většina účastníků zdárně obchází po silnici přes Horní Sklenov a na trasu se napojuje až u kapličky a studánky „U Žabáka“ (jak jí my místní hornosklenovští říkáme). Odtud pak přes Hornosklenovskou rokli a Korýtka na Fojtovy Vrchy a na Vrchy ke zvoničce, kde se to samozřejmě také neobejde bez nějaké té společné fotky, byť už v menším měřítku, protože procesí se už cestou z Palesek rozděluje na menší skupinky. Odtud jsme pak pokračovali okolo kříže v Řehůvce na Vápenky směrem k Hospůdce U Richarda v Rychalticích, kde jsme se bohatě občerstvili na terase a zahrádce. Tímto děkujeme manželům Rožnovským a ostatnímu personálu, že se o nás tak hezky postarali. Z tohoto místa už většina nepokračovala a rozešla se do svých domovů. Ale našly se skromné skupinky statečných, které dále zamířily do Krnalovic. Odtud jsme vystoupali na Střemšák, z něj jsme přešli na Babí horu, pak na Přední Babí horu a na poslední vrchol našeho putování – Zadní Babí horu. Pak už jsme se zastavili jen u přístřešku na Sedmero cest a u Janáčkovy lavičky, a sestoupali na koupaliště, abychom se zase trochu občerstvili po krásných 25 kilometrech a užili si ještě trochu nevídaného březnového tepla a sluníčka. Děkujeme za pohoštění i do hospůdky Koupaliště Hukvaldy!
Tak zase za rok ahoj!
za výbor KČT
Míša Hrčková