Byla jsem požádána Jirkou Strakošem o sepsání dojmů a nějakého shrnutí našeho výletu s turisty na kolech po krásách Česka. Celkový dojem z cyklovýletu turistů předposlední červnový týden letošního roku opět nezklamal. Počasí jako malované a stvořené ideálně na kola všeho druhu a jako bonus po celodenních vyjížďkách, pak koupání v Kamencovém jezeře v Chomutově.

Po tom, co jsem si pořídila nové elektrokolo, otevřely se mi tím nové obzory, s turisty jezdím již třetím rokem a jsem doslova nadšená. Nejen, že parta okolo 40 lidí a stejných cyklobláznů s vámi sdílí podobné nadšení jako máte vy, ale zárověň si připadáte doslova jako doma s velkou rodinou. A to hlavně večer, když se všichni sejdeme u jednoho stolu s pivkem v ruce, spálenými nosy, lýtky nebo stehny a debatujeme, hodnotíme skvěle prožitý den. Ještě, že jsme mohli v sedle kol strávit těch dní celkem 5, protože jak se ukázalo, je to ideální pro naše nohy a kondici – ani ne krátké a ani ne příliš dlouhé.

Letošní letní cyklovýlet vyhrálo Mostecko a jeho okolí. Bylo odhlasováno již loni po polských Mazurských jezerech při zpáteční cestě autobusem. Ranní odjezd okolo 5:30 od Dvora v Rychalticích velkým autobusem s přívěsem s našimi koly, nemohl řídit nikdo jiný, než ředitel tohodle autobusu – ostřílený a pořád usměvavý Lubošek se svou koloběžkou v podbalubí. První den jsme měli naplánovaný přejezd z Mostu do Chomutova. Po zhruba 8h cestě jsem se už nemohla dočkat, až si protáhnu konečně tělo. Sice jsem většinu času prospala, takže to uteklo rychle, ale sluníčko už doslova vybízelo zůstat venku co nejdéle.

Jen, co jsme sundali kola z přívěsu, zamířili jsme do Restaurace SEVERKA – samoobslužná jídelna. Tuhle hospodu jsme si nemohli nechat ujít. Zde jakoby se čas zastavil, vše venku, i uvnitř připomínalo komediální seriál DYCKY MOST, kde se u dlouhého stolu Štamgastů se zeleným ubrusem hned před barem setkával ztroskotanec Luďan, Franta, Čočkin s ostatními, probírající složitá životní témata, samozřejmě s půllitrem piva. Tady jste byli chvíli mimo realitu. Kouření je uvnitř naprosto normální, pro klíček na WC si musíte dojít na bar, stěny počmárané grafity všude, kde vás napadne, opadaná omítka je naprosto normální, pár místních tmavších spoluobčanů na vás doslova civí, jako na blázny a to vše v mraku cigaretového dýmu. Vypijeme pivko a pokračujeme dále směrem k Autodromu Most a pak hrad Hněvín. Cyklostezka vynikající, celkem rovinatá, bez převýšení. Do Chomutova dorazíme po cca 50km, kde se ubytujeme v chatkách po čtyřech v autokempu hned u Kamencového jezera. Jezero vzniklo zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic a má tím pádem desinfekční účinky. Někdy se označuje jako Mrtvé moře.

Většina našich výletů je naplánována od tohoto kouzelného Kamencového jezera. Jezero je ideální pro večerní i ranní koupání, teplota vody je vyšší než vzduchu a dokonce i já, co má neustále studené ruce, nos a nízký tlak, se nechala zlákat k večernímu a pak rannímu koupání díky Věrce a Daně, se kterými jsem strávila 4 noci v chatce. Holky jsou zvyklé se samozřejmě otužovat i v zimě, takže pro ně je koupací ranní rituál naprosto normální. Ale pro někoho jako jsem já? No co si raději vyberete? Ležet před snídaní o 15 min déle v teplém pelíšku nebo se oblečete do plavek, žabek a jdete v 6:30 někam ven do chladného rána? A budete někomu věřit, že je to bezvadné a voda je teplá. No upřímně jsem se nechala zlákat až předposlední den. A za to jim oběma vlastně děkuji, protože jsem se překonala, posunula a koupání bylo skvělé. Dokonce ráno v 6:30 přišel i malý Davídek s Alešem Drlíkovic a nenechali si toto koupání ujít. O večerním západu slunce a procházkách okolo jezera netřeba ani psát.

Na každodenní snídaně i večeře jsme chodili na terasu do restaurace kousek od mola. Příjemný personál a hlavně majitel nám denně všem dal gratis jeden jakýkoli nápoj ke každému jídlu zdarma, což pro skupinu cca 40 cyklistů je krásné gesto. Po snídani jsme vyjížděli po 8h ranní na naše předem naplánované výlety a vraceli se nejpozději v 19h na večeře. Snídaně i večeře byly bohaté.

Myslím, že si každý dobře nacpal své břicho. Potom před chatkou od manželů Strakošových si mohl, kdo chtěl, donést židličku, načepovat pivko do kelímku nebo krýglu, který každoročně nesmí chybět sbalený v povinné výbavě na CykloTour. K příjemnému letnímu večernímu posezení plnému dobré nálady, nechyběla kytara v podání Petra Laníka.

Cyklotras bylo naplánováno Míšou Hrčkovou dost. Trasy si mohl každý vybrat dle svého uvážení, čili jak kratší okolo 50km, tak delší okolo 70-80km. Důležité bylo, se neztratit a dorazit do cíle zdráv a včas na večeři. Trasy si naprostá většina lidí pohodlně stáhla z předem připravených Map z QR kodu do svého mobilu, takže se vlastně ani nemohl nikdo ztratit. Jezdili jsme po menších skupinkách, tak jak to každému nejlépe vyhovovalo a semtam jsme se potkali na nějakém stanovišti na pivku, pokud cestou zrovna byla hospůdka.

Druhý den totiž z Chomutova přes Jirkov, hrad Hasištejn, Kýšovický vodopád zpět do Chomutova žádná hospoda nebyla a pivo, resp. Birell v plechu jsme doslova vyžebrali od paní Domácí na nějaké opuštěné chatě v lese, kde zrovna probíhala Škola v přírodě. Když už jsme slavnostně dorazili zpět do Chomutova – hladoví a žízniví, na náměstí nás zastavili 2 pubertální mladíci s lívanci se šlehačkou a nutelou s otázkou: Co jste schopni udělat pro tyto 3 lívance? David pohotově odpověděl, že taťka udělá Bunny hop bike. Prostě tyto lívance tam nesměly jen tak zůstat. Mladíci si potřebovali natočit reklamní video a zrovna jsme jim nejspíš padli do noty. Aleš udělal na kole Bunny hop, snědli jsme si ve stoje na náměstí lívance a zapadli do první restaurace si konečně dát zasloužené čepované a vychlazené pivo. Den neměl chybu.

Další dny probíhaly v podobém duchu. 3. den výjezd od jezera – Kalek – Hora Sv. Kateřiny – Fláje – Osek – Duchcov. Zde na nás čekal už Lubošek se svým busem a během nakládky kol se opět narazila bečka piva a popojelo se dál. Počasí nádherné.

U mě zvítězil jednoznačně den č. 4 z Božího Daru na Klínovec s rozhlednou a od tamtud dolů červeným trailem. Ten adrenalin má něco do sebe! Myslím, že jsme si opravdu dlouhý sjezd užili naplno. Do Klášterce nad Ohří jsme dorazili skoro poslední, ale stálo to za to. Autobus již byl připraven a my jen nasedli a jeli unavení do kempu.

Pátý, poslední den bylo snad 30°C, slunce pálilo a nás čekala závěrečná trasa z Měděnce, kde byli štoly do Klášterce nad Ohří. Cyklotrasa podél řeky Ohře do Kadaně Maxipsa Fíka, byla fascinující. Zejména pak královské město Kadaň. Všichni jsme se sešli v obci Březno, naložili kola, dopili bečku a hurá domů.

Celkově cyklozájezd hodnotím na 1*.Únava, pot, bolest, horko, adrenalin na jedné straně – na druhé pak psychický odpočinek, relax, povídání si, poznání nových přátel a přírody, kde se střídaly stromy jehličnaté, listnaté i smíšené. Málokdo by věřil, že tento kraj vzhledem ke své těžební minulosti, bude mít takové kouzlo s tolika nádhernými cyklotrasami.

Tímto děkuji zejména pořadatelům, kteří si dali opravdu velkou práci s dokonalým plánováním tras a dalším cyklovýletům ZDAR !

Alexandra Genčúrová