Byli jsme požádáni Jirkou Strakošem, ať napíšeme pár řádků k cyklistickému zájezdu, který se konal v prodlouženém víkendu od 18. 9. do 20. 9. 2026. 

Nakládání kol probíhalo tradičně navečer, den před odjezdem a vcelku rychle bylo vše naloženo a zabezpečeno, tady je nutné poděkovat všem těm, kteří dobrovolně a s úsměvem kola vytahovali a připevňovali. Spali jsme u Marušky Branichové, naší dlouholeté kamarádky, která byla také účastnicí zájezdu, a tak to vstávání bylo super, že jsme nemuseli jet brzo z Ostravy.

Zrána byla docela zima a cestou do Třebíče nás provázela mlha, ale pak se objevilo slunce a po zaparkování autobusu jsme mohli nasednout a vyjet do města, přes Židovskou čtvrť, trošku to drncalo, všude přítomné kočičí hlavy nám prověřily zadní partie. Strmě jsme dojeli k zámku Třebíč, kde se zrovna konaly svatební obřady a naše skupina, vedená Petrem Kučou, nám odjela, tak jsme se motali po náměstí Třebíče a připojili se ke skupince okolo Jirky Tobiáše a pokračovali s nimi směrem na Vladislav. V obci Střížov jsme odbočili prohlédnout si Alej československých parašutistů, pietní místo věnované všem vojákům a parašutistům ll. světové války. Za zmínku stojí i netradiční rozhledna Ocmanice, která je ve tvaru osmibokého pravidelného jehlanu, výška objektu je 15,25 metrů. Potom jsme pokračovali na Náměšť nad Oslavou a vyjeli šílený kopec k restaurantu Na Statku, kde jsme byli ubytováni a v rámci polopenze jsme se i skvěle navečeřeli.  Ubytování i strava po celý víkend bezvadná, určitě se rádi vrátíme. V “ pivním salónku “ bylo veselo, řešil se další den zájezdu a jiné nezbytné kolařské náležitosti…

V sobotu po snídani jsme sedli na kola s tím, že si to trochu zkrátíme a nepojedeme podle doporučených tras.  Sjeli jsme na barokní kamenný most, kterému se přezdívá malý Karlův most, pro jeho barokní sochy a vydali se na cestu polem nepolem přes Kozlany, Hartvíkovice – letiště Náměšť, Kramolín na vodní nádrž Dalešice, kde jsme se chvilku kochali a pokračovali do pivovaru Dalešice za strýcem Pepinem. Řezané pivo nemělo chybu a tady jsme se potkali i s dalšími účastníky zájezdu.  Na zpáteční cestě jsme narazili na našeho pana řidiče, a to již podruhé, poprvé si to šmároval na letiště Náměšť, které je základnou vrtulníkového vojenského letectva. A protože jsme měli hlad, zastavili jsme se v Restauraci u Cafourků, kde vládne poctivá česká kuchyně a pak pokračovali na ubytko. Po večeři jsme už nepokračovali v hýření v pivním salónku, ale šli spát, protože jako roky jsou tady.

V neděli po snídaní jsme odnesli bagáž do autobusu a frčeli směrem na Moravský Krumlov, přes Otradice, Kralice nad Oslavou, Horní Lhotice, Lesní Jakubov, Rapotice do zámku Oslavany, kde jsme si udělali přestávku na pivko a pár fotek, cesta ubíhala vysokým tempem, krásné babí počasí nás provázelo všechny tři dny. V Moravském Krumlově v Pivovaře Krum jsme chvilku čekali na jídlo, ale zase nám o to víc chutnalo, a tak jsme zjistili, jak to rychle uteklo a snad byli všichni spokojení. Po nakládce kol nás čekal návrat na Hukvaldy, kde jsme dojeli ještě za světla.

Poděkování patří všem organizátorům, i novému panu řidiči, že nás bezpečně dopravil tam i zpět, ale především Jirkovi a Radce Pěluchovým, že to vše tak krásně naplánovali, i trasy, ubytování, a především nádherné babí léto s krásnou přírodou kolem Dalešic. 

Tak zase někdy ahoj a budeme se těšit,

Jiří Maršál a Eva Balcárková